SVĚT SE MĚNÍ
Už je pár pátků co vykouknul jsem do světa
A celej život před sebou jsem měl,
Býval jsem malej, neodbytnej popleta
A co mě čeká, to jsem nevěděl.
V kočárcích našel jsem svoje první lásky
A brzo večer často chodil spát,
Tenkrát jsem neměl ze života vrásky
A hloupostem se mohl jenom smát.
Svět se mění a my s ním, tak se ptáme co teď s tím
Chcem čas vrátit chvíli zpět, nejmíň aspoň deset let.
Teď místo hraní musím sedět v práci
A dodržovat vzorně její řád,
Ten malý kluk, se ze mě nevytrácí
Už ve mně bude nejspíš napořád.
M : však tyto dny už nejdou vrátit zpátky …
Jen vzpomínky dál zůstávají …
Jak dětský smích ozýval se vrátky …
Teď se za mnou zavírají … !
Svět se mění a my s ním, tak se ptáme co teď s tím
Chcem čas vrátit chvíli zpět, nejmíň aspoň deset let.
Svět se mění a my s ním, tak se ptáme co teď s tím
Chcem čas vrátit chvíli zpět, nejmíň aspoň deset let.